Otázky a odpovědi - Ekologická poradna - Ekoporadna VITA - www.vitaova.cz

Odpověď: Památné stromy v Ostravě naleznete na našich stránkách, po kliknutí na tento odkaz: http://gis.vitaova.cz/stromy/stromy.htm
Otevře se Vám mapové okno, kde si můžete vyhledat památný strom v kterékoliv části Ostravy.
V městském obvodu Ostrava-Jih se nacházejí dva památné stromy:
Kaštanovník jedlý - před ZŠ Hulvácká
Buk lesní - na ulici U zámku

Odpověď: Dobrý den paní Novotná,
hliník lze odevzdat v jakékoliv sběrně druhotných surovin, kde vykupují barevné kovy.

Odpověď: Přeji hezký den,

takže recept na ekoplastelínu je zde:

Ingredience:
400 g hladké mouky
200 g soli
3 polévkové lžíce oleje
1 sáček potravinové barvy
3 dcl vařící vody

Pomůcky:
2 misky nepřijímající vodu
vařečka

Pracovní postup:
V nádobě smícháme sůl a mouku, ve druhé nádobě smícháme vroucí vodu, olej a potravinovou barvu a pomalu přiléváme do první směsi. Mícháme a hněteme až získáme konzistenci těsta na nudle (nelepí se a nedrobí se).
S těstem pracujeme nejlépe tak, že vyválíme 0,5cm plát, ze kterého vykrajujeme libovolné tvary.
Těsto lze dále dekorovat rýží, fazolkami mungo, adzuki, čočkou, pšenicí apod.
Vykrojené tvary necháme vyschnout volně na vzduchu nejlépe do druhého dne. Nepečeme ani nevaříme.
Nezpracované těsto zabalíme do mikrotenu a uchováme v ledničce. Těsto se nekazí a dlouho nám vydrží.
Pokud do těsta nepřidáme potravinovou barvu, získáme těsto přírodní barvy (barva mouky).
Vysušené výrobky můžeme barvit temperovými barvami.

Odpověď: Vážený pane Sečkaři,

pokud byste chtěl svůj plán uskutečnit v souladu se zákony, tak by bylo zapotřebí následující:

- mít živnostenský list (jde o živnost volnou "nakládání s odpady (vyjma nebezpečných)" - číslo oboru 65 - podle nařízení vlády č. 140/2000 Sb.).

Protože podle zákona o odpadech č. 185/20001 Sb. půjde o sběr odpadů:

- mít souhlas krajského úřadu k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů podle § 14 zákona o odpadech.

Pokud občané odkládají odpad do "obecních" popelnic, tak se tento odpad stává v momentu odložení do popelnice majetkem obce. V tomto případě by ale nešlo o "obecní" popelnice a protože v každém okamžiku má/musí odpad svého vlastníka, stal byste se vlastníkem takového odpadu pravděpodobně vy - k tomu § 12, odst. 3 zákona o odpadech: "K převzetí odpadu do svého vlastnictví je oprávněna pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu, ... nebo za podmínek stanovených v § 17 též obec." Poněkud honosně znějícím "zařízením ke sběru určeného druhu odpadu" je tady ona popelnice a k ní byste tedy měl mít příslušným úřadem schválen provozní řád (pod tím je možno si představit jednoduchý dokument na 1 listu A4, podle něhož se bude ono "zařízení ke sběru odpadu" vyvážet, čistit, bude jím určena odpovědná osoba apod).

Vidíte, že zákonných povinností na tak v podstatě jednoduchou věc je poměrně mnoho. Osobně si myslím, že pro provedení takového průzkumu by spíše stálo za to přesvědčit nějakého podobně nadšeného zodpovědného úředníka na Vašem obecním úřadu - zvlášť pokud si myslíte, že by takový sběr po zahrnutí všech nákladů mohl být ziskový. (Pokud ovšem plánujete nashromážděný hliník sám dále prodávat a mít z něj zisk, tak se obávám, že Vám na OÚ určitě nevyjdou vstříc). Obec by si v takovém případě nemusela zařizovat žádné souhlasy, protože je na území obce ze zákona oprávněna odebírat odpad od občanů do svého vlastnictví.

Odpověď: Obsah dusičnanů v potravinách v současné době upravuje u nás i v EU nařízení Evropské komise č.1881/2006, které ovšem stanovuje limity pouze u špenátu (čerstvý a mražený), salátu (hlávkový a ledový) a u příkrmů určených pro kojence a malé děti. Tabulku s limity naleznete na straně 11.
Před tímto nařízením platila Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č.53/2002, která tyto limity stanovovala u více druhů potravin. Dnes již však neplatí.

Odpověď: Vážená paní Richterová,

díky za Váš dotaz, který jste položila na webových stránkách naší ekologické poradny. Zde je odpověď:

Nařízení EP a Rady (ES) č. 1907/2006 (tzv. REACH), nabylo účinnosti 1. června 2007. Nařízení je přímo použitelné na území členských států včetně ČR a má přednost před zákonem.

Ustanovení hlavy IV (Informace v dodavatelském řetězci) jsou platná od 1. června 2007 (např. povinnosti týkající se bezpečnostních listů), avšak ustanovení týkající se předběžné registrace, registrace, hodnocení, povolování a povinnosti následných uživatelů platí až od 1. června 2008.

Stávající zákon o chemických látkách a chemických přípravcích č. 356/2003 Sb., vychází z předchozí právní úpravy EU a nezná některé pojmy a povinnosti (nenaleznete v něm tedy například pojem následný uživatel ani jeho povinnosti - dle mého soudu jste podle současného českého práva právnická osoba, která v podstatě pouze nakládá s chemickými látkami/přípravky a povinnosti osob, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami/přípravky jsou stanoveny zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v dílu osmém - §§ 44a a 44b).

Zákon č. 356/2003 bude v současném znění v plném rozsahu platit do 1. 6. 2008, kdy (doufejme) vstoupí v účinnost jeho novela, jíž budou zavedeny povinnosti plynoucí z REACH. Návrh novely zákona o chemických látkách byl 25. února 2008 schválen vládou a odeslán Parlamentu ČR k projednání (návrh novely i úplné znění zákona po zapracování navrhované novely najdete na http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPEHFLJ7WXA ).

Protože do českých právních předpisů dosud nebyly zapracovány povinnosti hlavy IV Nařízení REACH (Informace v dodavatelském řetězci), které jsou přímo aplikovatelné již od 1. června 2007, a docházelo k častým nejasnostem, zda platí Nařízení REACH nebo zákon o chem. látkách a vyhl. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu, vydalo Ministerstvo životního prostředí stanovisko, které naleznete zde: http://www.env.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPJSFK6Z24A .
(Jen v krátkosti: platí Nařízení, ale jeho neplnění nelze sankcionovat a MŽP bude do nabytí účinnosti novely chemického zákona, která bude adaptovat Nařízení REACH, považovat bezpečnostní listy vypracované podle vyhl. č. 231/2004 Sb. za bezpečnostní listy, které jsou vypracovány v souladu s Nařízením REACH).

Odpověď: Aceton patří mezi tzv. těkavé organické látky (VOC - volatile organic compounds), což jsou látky, které se za běžných tlakových a teplotních podmínek snadno vypařují – těkají a dostávají se do ovzduší. Mohou tak být snadno vdechnuty a dostat se do organismu. Přirozené, ale převážně chemicky vyrobené VOC jsou obsaženy ve spoustě výrobků a přípravků, zejména v barvách, lepidlech, čisticích a odmašťovacích prostředcích apod.

Aceton - pro svou menší škodlivost pro lidské zdraví - začal v 80. a 90. letech vytlačovat toxičtější látky jako xylen, toluen apod., takže dnes jej najdeme v široké škále výše uvedených výrobků.

Aceton není zařazen jako látka, která by mohla mít karcinogenní účinky (klasifikace IARC), avšak jeho použití není zcela bez rizik, zvláště při dlouhodobé expozici (působení) nebo pokud se v ovzduší vyskytuje ve vyšších koncentracích. Dráždí a odmašťuje pokožku, sliznice, oči a dýchací cesty, páry působí na nervový systém narkoticky. Vdechování par může způsobit ospalost a závratě, delší kontakt s pokožkou může vést k jejímu popraskání. Pro tyto své vlastnosti je aceton klasifikován podle zákona o chemických látkách jako dráždivý (a vysoce hořlavý). Je proto důležité - zvlášť při profesionálním použití - zajistit dobré odvětrávání par a odsávání pracovního prostoru, zabránit úniku par do ovzduší a používat pracovní ochranné pomůcky. (Je samozřejmě důležité, v jaké koncentraci se aceton v lepidle vyskytuje.)

--------

1. Zaměstnavatel je povinen soustavně zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat zdravotní rizika pro zaměstnance (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce - § 101 a následující), mj. pro ty, kteří jsou při práci vystaveni účinkům chemických látek a chemických přípravků, které se považují za zdraví škodlivé (nař. vl. č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Pro aceton v pracovním prostředí je v nařízení vlády stanoven přípustný expoziční limit (PEL 800 mg/m3 - jakási přepočtená "hodnota za směnu") a nejvyšší přípustná koncentrace (NPK-P 1500 mg/m3 "maximální koncentrace").

2. Dále musí zaměstnavatel na základě zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (§37 a násl.) podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví provést kategorizaci prací a práce zařadit do jedné ze čtyř kategorií. (Oním faktorem je v tomto případě expozice, tj. vystavení se účinkům chemických látek). Kritéria, faktory a limity pro zařazování prací do kategorií stanoví vyhláška č. 432/2003 Sb. (např. kategorie I - není dosaženo PEL a nepředpokládá se negativní vliv na zdraví, kategoie II - v pracovním prostředí je překročen PEL o 30 %, ale není dosaženo NPK-P, atd. - o zařazení do kategorie III. a IV. a ochranných opatřeních rozhoduje na návrh zaměstnavate orgán ochrany zdraví, tj. Krajská hygienická stanice.) Klíčové v tomto případě je, zda bylo provedeno měření škodlivin v pracovním prostředí a jaké byly jeho výsledky. Od toho se odvíjí opatření, která se Váš zaměstnavatel rozhodne přijmout k omezení expozice zaměstnanců chemickým látkám.

3. Zaměstnavatel má mít k dispozici tzv. bezpečnostní listy pro chemické látky a přípravky, které byly podle zákona o chemických látkách a přípravcích klasifikovány jako nebezpečné (tím může být lepidlo, s nímž pracujete). Nebezpečné chemické látky a přípravky mají obvykle na obalu symbol nebezpečnosti - křížek, lebka, plamen nebo jiný symbol v oranžovém čtverci a slovně uvedeny jednak nebezpečné vlastnosti - např. dráždivý, zdraví škodlivý, toxický apod. - a dále tzv. R- a S- věty, tedy pokyny pro zacházení a základní charakteristiku rizik). V bezpečnostním listu lze nalézt mnoho důležitých informací pokud jde o složení výrobku, jeho nebezpečné vlastnosti, doporučené způsoby zacházení, doporučené ochranné prostředky atd.

-----

Škála opatření, která ve Vašem případě přicházejí v úvahu, je tedy velmi široká: od žádných (měření prokázalo koncentrace acetonu nebo jiných chemických látek v pracovním ovzduší nižší než 30 % PEL) přes zdravotní přestávky, účinné odsávání par, poskytnutí respirátoru nebo ochranné dýchací masky či polomasky s filtrem pro organické páry, popř. izolačního dýchacího přístoje při intenzivní expozici.

O celém procesu vyhledávání rizik, jejich hodnocení a přijímání opatření i o kategorizaci pracovišť musí zaměstnavatel vést písemnou dokumentaci.

Pokud se chcete chránit sama před účinky acetonu bez ohledu na postup Vašeho zaměstnavatele, doporučil bych asi respirátor (nebo dýchací masku) s filtrem pro organické páry (chtěl bych zdůraznit, že musí jít o filtr na organické páry - stává se, že i zaměstnavatelé vybaví masky naprosto nevhodnými filtry).

Informujte se u svého zaměstnavatele (bezpečnostního technika) nebo odborové organizace:
- zda chemické látky, s nimiž pracujete, mají nebezpečné vlastnosti - pokud ano, tak zda má zaměstnavatel k dispozici tzv. bezpečnostní list (měl by jej mít); chtějte si jej prostudovat - zejména v kap. č. 7 a 8 se dozvíte podstatné informace o způsobech zacházení s látkou a doporučenými prostředky ochrany zdraví,
- zda bylo pro vaši práci bylo provedeno vyhodnocení rizik a zda byla určena opatření pro jejich omezení,
- jestli bylo provedeno autorizované měření škodlivin v pracovním prostředí a s jakým výsledkem,
- do jaké kategorie byla Vaše práce zařazena, a zda byla určena opatření pro omezení expozice.

Odpověď: Olej stejně jako jiné tuky, zbytky masa a ryb, okoralý sýr či slupky ze salámů do kompostu zásadně nepatří. Tyto potraviny jsou velmi těžce rozložitelné a v kompostu způsobují zápach. Nelze jej ani vylévat do záchodu. Čističky odpadních vod nejsou na takové množství tuku dimenzované (i když obsahují odlučovače tuku, ale ty jsou navrženy jen pro malé množství).

Použitý olej z fritéz patří do komunálního odpadu - přelitý do PET lahve nebo jiné nádoby.

Co se týče rafinovaného cukru, v žádné publikaci jsme nenašli zmínku o nevhodnosti uložení cukru do kompostu. Proto si myslíme, že rafinovaný cukr do kompostu uložit lze.

Odpověď: Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem.

Obce mají při výběru poplatků k úhradě nákladů spojených s nakládáním s odpady na volbu jednu z následujících tří možností:

a) úhrada za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle § 17 odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech

Poplatek vybírá obec od fyzických osob na základě písemné smlouvy, která musí obsahovat výši úhrady.

b) poplatek za odpad podle § 17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech

Tento poplatek stanovuje obec vyhláškou (viz úvodní odstavec). Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad (například v případě domů s více bytovými jednotkami). Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu.

c) poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích

Poplatek platí fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt nebo fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba.

Tento poplatek se tedy neváže na skutečnou produkci komunálního odpadu, protože jde o poplatek "za provoz systému ...", tedy nikoli za skutečný odvoz a odstranění odpadu. Tento poplatek bývá v obcích zdaleka nejčastější. Jeho maximální výše může dosahovat až 500 Kč ročně.

To, že na vlastní náklady vyvážíte kontejner se stavebním odpadem není v daném případě podstatné, stavební odpad musí být každopádně ukládán a odstraňován odděleně od případně vznikajícího komunálního odpadu.

Odpověď: Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v § 10 stanoví, že vnášení pachových látek ze stacionárních zdrojů do ovzduší nad přípustnou míru obtěžování zápachem není dovoleno. Přípustnou míra obtěžování zápachem je pak definována v prováděcí vyhlášce č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování.

Překročení přípustné míry obtěžování zápachem se posuzuje na základě písemné stížnosti osob bydlících nebo pracujících v oblasti, v níž k obtěžování zápachem dochází. Přípustná míra obtěžování zápachem je překročena vždy, pokud si na zápach stěžuje více než 20 osob a pokud bylo zároveň prokázáno porušení povinností podle zákona, které je příčinou obtěžování zápachem (např. kontrolou, místním šetřením).

Zařízení na chov hospodářských zvířat je podle jedné z prováděcích vyhlášek k zákonu vyjmenovaným zdrojem znečišťování ovzduší. Pokud má kapacitu do 180 kusů ustájeného skotu, jde o malý zdroj znečišťování ovzduší a jeho kontrolu provádí obecní úřad. Je-li jeho kapacita 180 kusů a více, může jít (podle počtu) o střední, velký nebo zvlášť velký zdroj, jejichž kontroly provádí Česká inspekce životního prostředí.

Stížnost adresujte na místně příslušný obecní úřad. Podání (stížnost) musí mít náležitosti podle § 37 zákona č.500/2004 Sb., správní řád. Z podání musí být patrno, kdo je činí (jméno, příjmení, datum narození, adresa), které věci se týká (formulace stížnosti) a rovněž co se navrhuje. Podání (stížnost) můžete podat i ústně do protokolu. Lhůta pro vyřízení podání je 30 dnů. Úřad je povinen se zabývat veškerými podněty, a to bez ohledu na počet osob, který takový podnět podal.

Další podrobné informace vám jistě rádi sdělí pracovníci krajského úřadu, odboru životního prostředí.