Otázky a odpovědi - Ekologická poradna - Ekoporadna VITA - www.vitaova.cz

Odpověď: Podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči je povinností fyzických osob zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů včetně plevelů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám nebo nedošlo k poškození životního prostředí anebo k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat. Porušením této povinnosti by mohlo dojít k přestupku, podmínkou ale je, že se z neobdělávaného zemědělského nebo neudržovaného nezemědělského pozemku šíří plevele, jakožto škodlivé organismy (tj. druhy škodící rostlinám nebo rostlinným produktům), které ohrožují životní prostředí nebo zdraví lidí nebo zvířat. Přestupek projednává obecní úřad s rozšířenou působností, který rovněž ukládá odstranění zjištěných nedostatků se stanovením lhůty.

Protože váš pozemek leží v chráněné krajinné oblasti, je možno požádat o dotaci na šetrné kosení travních porostů v rámci Programu péče o krajinu (podrobnosti na webových stránkách Agentury ochrany přírody http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=949). Rozhodně vám doporučuji obrátit se na přímo Správu CHKO Beskydy, tel.: 571 654 293, http://www.beskydy.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=952, nejlépe přímo na pracovníka odpovědného za Program péče o krajinu, kde vám jistě rádi sdělí konkrétní postup a podmínky.

Odpověď: Jistá omezení v tomto směru mohou být již obsažena ve vaší nájemní smlouvě. Je možné, že jste při jejím podpisu přijal povinnost vyžádat si souhlas majitele domu s chovem psů či jiných zvířat. V takovém případě byste musel tuto dohodu akceptovat.

Pokud nájemní smlouva tuto věc neřeší, nemůže vám ‒ dle mého názoru ‒ majitel domu zakazovat, abyste si psa pořídil, ani nemá právo na to, abyste si vyžádal jeho souhlas či ho předem informoval.

Přesto bych doporučoval předem dohodnout s majitelem domu podmínky, za nichž bude tolerovat držení psa, ačkoliv zákon takový postup nevyžaduje. Jde o to vyhnout se případným sporům v budoucnosti. Pokud by se stalo, že by váš pes nějakým nepřiměřeným způsobem zasahoval do práv ostatních nájemníků (časté štěkání - zejména v noci, znečišťování společných prostor apod.), mohl by vám pronajímatel, po písemné výstraze, nájem vypovědět.

Odpověď: K povinnosti udržovat pozemky v řádném stavu a k ukládání sankcí za porušování takové povinnosti se vztahují zejména následující právní předpisy:

zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění pozdějších předpisů

Zákon v § 3 odst. 1 písm. a) stanoví, že ... vlastník pozemku nebo objektu nebo osoba, která je užívá z jiného právního důvodu, jsou povinni zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů včetně plevelů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám nebo nedošlo k poškození životního prostředí anebo k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat. Za porušení této povinnosti může být fyzické osobě uložena pokuta podle § 78, odst. 2, písm. a), právnické osobě podle § 78 odst. 6 písm. a) téhož zákona.

Přestupky nebo jiné správní delikty týkající se § 3 odst. 1 písm. a) projednávají ve svých obvodech obecní úřady obcí s rozšířenou působností, jde-li o výskyt a šíření plevelů, jakožto škodlivých organismů, které se šíří z neobdělávané zemědělské půdy a neudržované nezemědělské půdy a které ohrožují životní prostředí nebo zdraví lidí nebo zvířat, a ukládají odstranění zjištěných nedostatků se stanovením lhůty. U statutárních měst členěných na městské části vykonávají tuto činnost městské části.

zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Pokud by tím, že se vlastník dostatečně nestará o svůj majetek, docházelo k nadmírnému obtěžování jiného, je možno použít ustanovení občanského zákoníku, který v § 127 upravuje sousedská práva. Podle ustanovení tohoto paragrafu se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Ochrany sousedských práv je možno se domáhat žalobou u soudu (viz předchozí dotaz v poradně).

zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

Podle § 47b odst. 1 písm. d) se přestupku dopustí ten, kdo neudržuje čistotu a pořádek na svém nebo jím užívaném pozemku tak, že naruší vzhled obce. Přestupek projednává příslušný obecní/městský úřad (magistrát).

Odpověď: Obtěžování hlukem se mj. zabývají tyto právní předpisy:

zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění a nařízení vlády č. 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

Zákon v § 32 stanoví, že hluk z provozoven služeb a hluk z veřejné produkce hudby (například koncert, taneční zábava, artistická produkce s hudbou) nesmí překročit hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněné prostory uvedené v § 30. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 502/2000 Sb. Splnění této povinnosti zajistí osoba provozující službu a, jde-li o veřejnou produkci hudby, pořadatel, a nelze-li pořadatele zjistit, pak osoba, která k tomuto účelu stavbu, jiné zařízení nebo pozemek poskytla. Dojde-li k porušení této povinnosti, jedná se o správní delikt (přestupek) a při ukládání sankce se postupuje podle podle § 29, odst. 1 písm. o) zákona o přestupcích č. 200/1990 Sb. Státní dozor vykonávají příslušné krajské hygienické stanice.

Pokud tedy objekt není provozovnou služeb (a to ‒ jak správně uvádíte ‒ není) nebo pořádaná produkce není veřejná, není možno tohoto ustanovení použít. Mimoto i v nařízení vlády č. 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, je v § 1, odst. 2 výslovně uvedeno, že nařízení se nevztahuje na mj. hlasové projevy lidí, hudební projevy a hluk z činnosti osob na veřejných prostranstvích, pokud se nejedná o hluk působený výrobní nebo jinou podnikatelskou činností osob, ani ojediněle se vyskytující hlukové události, které svou nízkou četností nebo krátkodobou expozicí nemohou přímo ohrozit veřejné zdraví.

zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích

Podle § 47, odst. 1, písm. b) zákona o přestupcích se dopustí přestupku ten, kdo poruší noční klid. Za takový přestupek může být pachateli uložena pokuta do 1000 Kč, věc řeší příslušný obecní (městský) úřad. Častou komplikací však ale bývá, že se obvykle nepodaří zjistit konkrétní(ho) pachatele přestupku (snad leda by se k takovému chování přiznal - pořízením případné audio nebo video nahrávky by mohlo dojít k zasahování do práv na ochranu osobnosti). Tak je tomu bohužel i ve Vašem případě.

zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník

Právní předpisy poskytují ještě jednu možnost, jak se obtěžujícímu hluku bránit. V § 127 občanského zákoíku je uvedeno, že "Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména ... nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem." Domoci se tohoto práva můžete podáním tzv. sousedské žaloby u soudu podle výše zmíněného § 127 občanského zákoníku. Soud na základě této žaloby může nařídit vlastníkovi věci (nemovitosti), aby se obtěžování či ohrožování práv žalobce zdržel. Výhodou tohoto postupu je, že o žalobě rozhodují nezávislé soudní orgány, které posuzují, zda je rušivý hluk „nepřiměřený poměrům“. Důkazní břemeno však bude v takovém případě na vás, proto je nutné disponovat důkazy, že skutečně dochází k obtěžování nad přiměřenou míru (policejní protokol, výpovědi sousedů, apod...). Další nevýhodou pak je riziko, které spočívá v nákladech řízení v případě neúspěchu ve věci žaloby, a samozřejmě větší složitost soudního řízení.

Ve vašem případě bude toto podání žaloby podle občanského zákoníku patrně jediným možným způsobem, jak se domoci svých práv.

Odpověď: Zákon o odpadech (č. 185/2001 Sb.) ani jiný právní předpis nestanoví směrná množství produkce komunálního odpadu ani minimální množství nebo objem sběrných nádob pro ukládání odpadu občany.
Obec však může stanovit obecně závaznou vyhláškou systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních (popř. i stavebních) odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, v níž jsou specifikovány požadavky obce na zavedený systém nakládání s odpady (např. v Břeclavi je to vyhláška č. 2/2006 o nakládání s komunálním a stavebním odpadem). Ani v nich ovšem žádná závazná množství čí objemy shromažďovacích nádob nenaleznete; obvyklý je požadavek, že při dohodnuté četnosti svozu musí mít nádoby dostatečný objem, aby nedocházelo k jejich přeplňování nebo ukládání odpadů mimo popelnice, a že musí být dodržovány hygienické podmínky.
V závislosti na míře třídění odpadů v daném místě můžete počítat s dostatečným objemem nádob 27 l/osobu/týden. Na případných změnách se jistě nebude problém dohodnout se svozovou firmou.

Odpověď: Podle zástupce výrobce Vámi zmiňovaného přípravku (ROUNDUP BIAKTIV) není nutné žádné omezení pohybu dětí na ploše ošetřené tímto přípravkem.
Pro optimální provedení ošetření ploch zástupce výrobce přesto zárověň doporučuje jeho použití v době, kdy se hřiště přechodně nevyužívá, např. o prázdninách, a to z psychologických důvodů, kdy hynoucí rostliny nepůsobí příznivým dojmem. Pokud je to možné, je rovněž dobé opláchnout plochu následující den po ošetření vodou, příp. nechat spláchnout deštěm a hynoucí rostliny odstranit.

Odpověď: Podle oficiální informace Státního zdravotního ústavu je nutné staré pražce obecně považovat za nebezpečný odpad a tak s nimi nakládat.
Pražce byly ošetřovány látkami pro trvanlivost a také byly kontaminovány různými oleji, nemrznoucími kapalinami apod.
Proto nelze doporučit ani jejich použití na ohrazení pískoviště.

Odpověď: Jedná se o vyhlášku č. 78/2006 Sb. (celým názvem vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno, ve znění vyhlášky č. 109/2005 Sb.).
Podstatou této vyhlášky je omezení používání sloučenin fosforu v pracích prostředcích pro praní textilu. Omezení spočívá v tom, že v uvedených výrobcích může být pouze určitá koncentrace fosforu, a sice nejvýše 0,5 % hmot. Od 1. července 2006 se prací prostředky pro praní textilu s vyšší než uvedenou koncentrací fosforu nesmí uvádět na trh a od 1. října 2006 se nesmí uvádět do oběhu, mohou se pouze doprodat běžným zákazníkům.
Řada evropských států obsah fosforu v pracích prostředcích reguluje: Belgie, Itálie, Německo, Irsko, Rakousko, Švýcarsko, Norsko a Makedonie, připojuje se Francie. Evropská unie konkrétní množství neupravuje. Zkušenosti zemí, které obsah fosforu omezují, chce vyhodnotit a výsledky pak promítnout do nové legislativy. Odhaduje se, že by mohla platit od roku 2009.
Na Slovensku takováto legislativa zatím bohužel neexistuje, pouze je zde ze zákona o chemických látkách (§29, odstavec 5) povinnost uvádět na obalu výrobku údaje o obsahu fosfátů a dalších látkách.

Odpověď: Vzhledem k charakteru Vašeho dotazu Vám doporučuji obrátit se na některou z bezplatných občanských poraden, http://www.ops.cz/, http://www.poradna-prava.cz/, seznam dalších naleznete na http://www.mpsv.cz/files/clanky/3401/SEZNAM_PORADEN.pdf.

Odpověď: Na problém pálení plastů a jiných odpadů se vztahuje především zákon o ochraně ovzduší a také zákon o odpadech a jejich prováděcí předpisy.
Provozovatelům tzv. malých zdrojů znečišťování, což jsou lokální topeniště, zákon ukládá mj. omezovat a předcházet znečišťování ovzduší. Jsou povinni dodržovat přípustnou tmavost kouře a přípustnou míru obtěžování zápachem a neobtěžovat kouřem a zápachem osoby ve svém okolí a obydlené oblasti. Zákon o odpadech hovoří o tom, že sami občané odpad spalovat nesmějí. Pokud by občané porušili tuto povinnost a odpad by spalovali, dopouští se přestupku.
Přestože na obecním úřadě pomoc nehledáte, Vám doporučuji obrátit se na tento úřad s podnětem k zahájení správního řízení pro porušování povinností stanovených zákonem o ochraně ovzduší.