Otázky a odpovědi - Ekologická poradna - Ekoporadna VITA - www.vitaova.cz

Odpověď: V první řadě není zcela jasné, co chápete pod pojmem ekologické organizace. Můžeme se však domnívat, že máte na mysli zpravidla občanská sdružení (právní forma těchto právnických osob) , která se zabývají problematikou životního prostředí a příbuznými tématy.

Jejich existence vychází ze základního práva lidí na svobodu – kam patří zajisté i právo svobodně se sdružovat.

Jejich legitimita je stejná, jako legitimita např. politických stran, které jsou v podstatě také sdružením občanů, ovšem s cílem bojovat o politickou moc a delegovat své zástupce k výkonu moci. Na rozdíl od politických stran jsou občanské sdružení zpravidla zaměřena na řešení úžeji zaměřených problémů či témat. Proto je řeší podrobněji, hlouběji a zpravidla s vysokou odbornou erudicí. Odtud potom pramení i jejich aktivity ve snaze upozornit na konkrétní problémy.

Odpovědět lze tedy následovně: Zakazovat lze jedině to, co je protizákonné. Tzv. „zelené organizace“ tedy není možné zakázat, protože by to bylo proti základním demokratický principům. Pokud nejednají protizákonně, nelze zakázat ani jejich konkrétní aktivity.

Odpověď: Natura 2000 je soustava chráněných území, která chrání evropsky významná stanoviště a celoevropsky ohrožené rostlinné i živočišné druhy. (stanoviště je např. přirozený les, louka s orchidejemi, mokřad atd.) Řada stanovišť vznikla šetrným hospodařením člověka v krajině a pokud se na takovém pozemku nezmění způsob hospodaření v neprospěch toho co je zde chráněno (např. pohnojení orchidejové louky), není důvod vlastníka pozemku nijak omezovat. Vlastník může navíc získat i dotace z na podporu hospodaření, který je v souladu s ochranou stanoviště nebo daného druhu rostliny či živočicha.

Před tím, než byly vybrány pozemky pro soustavu NATURA 2000, probíhalo mapování krajiny a na základě výsledků byla vybrána jen některá území či lokality, které byly do soustavy NATURA zařazeny. Výběr pozemků prováděla Agentura ochrany přírody a krajiny.

Co se týče pozemku v okolí Ropice, nevím o jaký pozemek se jedná a jak je pozemek obhospodařován a rovněž nevím jestli je zařazen v soustavě NATURA. Co je mi známo v kú Ropice by neměl být žádný pozemek v soustavě NATURA 2000. Je třeba si tuto informaci ověřit.

Naturu má ve Vaší oblasti na starosti Krajský úřad, kde se můžete v této věci obrátit na paní Danu Žambochovou. Email: dana.zambochová@kr-moravskoslezsky.cz.

Další informace je možno získat na Internetové adrese www.nature.cz nebo www.Natura2000.cz

S pozdravem Daniel Křenek

Odpověď: Základní pravidlem je nepodlehnout v první chvíli lítosti a sentimentu, zastavit se a dobře promyslet další postup. Příroda má své zákonitosti, svou rovnováhu a není nutné do ní zasahovat. Je ale samozřejmě fajn, pokud se o ježky, kteří to potřebují, dokážeme postarat.

Obecně platí, že hmotnost ježků, potřebná k přezimování, je asi 600 g koncem října. Je to velikost menšího míše či většího grapefruitu a takový ježek, je-i zdravý, by měl zimu přečkat. Můžete mu pomoci „přibrat“ ještě více a přilepšit vhodnou masitou stravou – nabízí se např. konzervy pro kočky.

Jinak je možné jim připravit na zahradě, neběhají-li po ní psi, vhodné podmínky k přezimování tím, že jim necháte hromadu listí, dřeva, větví či kompost, kde si sami najdou vhodné zimoviště.

Pokud ježek potřebuje Vaši péči, obraťte se nejlépe na nejbližší stanici pro záchranu živočichů (pro Moravskoslezský kraj www.csopnj.applet.cz) a poraďte se, za jakých podmínek jej můžete nechat doma, jak se ježka starat , případně zda mají ještě kapacitu přijmout do své péče o „toho vašeho bodlináče“.

Odpověď: Pravděpodobně jste viděl pozvánku na konferenci Pasivní domy 2005, která se konala 18.-19.10.2005 v Kongresovém centru v Brně.

Název „pasivní dum“ vychází z principu využívání pasivních tepelných ziskův budově. Jsou to zisky ze slunečního záření procházejícího okny a ziskyinterní – teplo vyzařované lidmi a spotřebiči. Díky velmi kvalitní tepelné izolaci tytozisky „neutíkají ven“ a většinou postačí k zajištěni příjemné vnitrní teploty po vytápěcísezonu.

Termín pasivní dum se tedy používá pro označení určitého standardu řešení budovy. Tohoto standardu lze dosáhnout použitím kombinace různých technologií, návrhu amateriálu. V podstatě lze mluvit o upřesnění a zdokonalení standardu nízkoenergetického domu.

(podle Ing. Jana Bárty )

Termín aktivní dům se nepoužívá (viz. výše).

Více na http://www.pasivnidomy.cz

Odpověď: Bohužel, v mnoha obcích , příměstských oblastech ale i v horských údolích se s nadcházející topnou sezónou musíme připravit na to, že zde budeme dýchat vzduch znečištěný i více, než v běžné městě.

Nejedná se pouze o to, že lidé přecházejí na levnější paliva (v souvislosti se zvyšováním cen za energie).

V mnoha případech si lidé zvykli na to, že ve svých domech pálí i odpady, jak z Vašeho dotazu vyplývá. Pálí nejenom PET (polyetyléntereftalát) lahve ale i další obaly, lakovaný nábytek, gumu, polystyrén, molitan, látky, staré boty, prostě všechno, co hoří.

Mnohdy si dokonce myslí, že ušetří peníze podle rovnice méně odpadu = méně poplatku anebo více spálených odpadů = více tepla = méně nakoupeného paliva = méně vynaložených peněz.

Bohužel, tento způsob uvažování není na místě. Lidé pálení odpadků ztrácejí daleko více, než získávají. Problémy spojené s pálením odpadů

Škodlivé látky, které vznikají při tomto spalování, nejsou vidět a ani příliš ne-zapáchají. V kouři z kamen bylo zjištěno asi 20 látek (benzen, acetony, ketony, styren naphtalen, fenol, chlorbenzeny, acenaphtylen, phenantren, aldehydy, PCDD, PCDF, PCB, PAH, HCL, HCN, CO, Cr, Cu, Pb), u nichž byly prokázány závažné zdravotní účinky. Neničte si své zdraví, zdraví svých dětí, svých bližních i ostatních spoluobčanů, nedovolte to však ani svým sousedům. Využijte plně systému nakládání s komunálním odpadem ve vaší obci, využívejte odpad k získávání druhotných surovin, odpad vhodný k třídění separujte.

Nikdy nezneškodňujte odpad spalováním v kamnech, kotlích či v otevřených ohništích nebo uložením na černou skládku! (převzato od OHS Kladno)

Domácí spalovna odpadu?
Pokud doma přiložíte kousek plastu, dřevotřísku, překližku, gumu nebo umělá textilní vlákna, vězte, že to, co poté vychází z Vašeho komína, není jen tak obyčejný kouř. Spalujete-li odpad, uniká z vašeho komína čpavek, fenoly, kyanidy, dioxiny, dehet a jiné látky, které dlouhodobě negativně ovlivňují zdraví vaše i vašeho okolí. Polyaromatické uhlovodíky obsažené v dehtu jsou dokonce prvními látkami, u nichž byl prokázán rakovinotvorný účinek. Velmi nebezpečnými produkty spalování jsou tzv. dioxiny. Evropské emisní limity stanovené u dioxinů pro spalovny jsou právě v domácích topeništích často překračovány. Přitom například tetrachlorodibenzodioxin (TCDD) patří mezi nejsilnější syntetické jedy.

I když doma spálíte relativně malé množství odpadu, vzniklé látky jsou škodlivé už při velice nízkých koncentracích. Možná, že nikoho přímo neotrávíte, ale přispějete ke vzniku chronických dýchacích potíží hlavně dětí a starších lidí. Sebe a svoje okolí otravujete pomalu a postupně.

Nejhorší jsou plasty, které obvykle dobře hoří, a tak často končí v kamnech. Plasty obsahují těžké kovy kadmium a zinek, které se při spalování jednak dostávají do ovzduší a jednak zůstávají v popelu. Další nebezpečnou škodlivinou, která se dostává do ovzduší, jsou ftaláty. Ty se v lidském těle hromadí a jsou považovány za ještě nebezpečnější než polychlorované bifenyly (PCB). Při spalování plastů mohou vznikat také monomery příslušného plastu (nejčastěji etylén, styren a propylen), které jsou jedovaté anebo mají na lidské zdraví dlouhodobé účinky.

Nejnebezpečnější plast z hlediska spalování je PVC neboli polyvinylchlorid. Vyrábí se z něho podlahové krytiny (lino), novodurové trubky, ubrusy, fólie, hadice, některé lahvičky na kosmetiku, čisticí prostředky a podobně. Při spalování PVC vzniká kyselina chlorovodíková, jedovatý monomer vinylchlorid, karcinogenní dioxiny, dále také jedovatý čpavek a ještě agresivnější fosgen. Tyto plyny se používaly na bojištích první světové války.

Co říká v této souvislosti občanský zákoník?

„Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své pudy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek.“

A co říkají odborníci?

„Lidé v té jedovaté špíně, kterou si sami v kamnech vyrábějí, žijí spokojeně celou zimu“, říká profesor Karlovy university Bedřich Moldán.

Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny připomíná zkušenost Irů. Ti před léty radikálně omezili spalování nekvalitního uhlí. S prudkým poklesem jedovatých zplodin a prašnosti se v Irsku snížil počet úmrtí lidí na plícní choroby o 15 % a u srdečních onemocnění o 10 %.

Odpověď: Praní prádla je každodenní součástí našich životů ať už v každé domácnosti anebo využíváním (nevědomým) služeb průmyslových prádelen.

Využívat tzv. „ekologické“ prací „prášky“ znamená pomáhat menšímu znečišťování vod a také se postarat o to, abychom mimo jiné i méně platili za jejich nápravu následků, způsobených právě znečištěním vody.

Prací prášky jsou považovány za přátelštější životnímu prostředí pokud neobsahují fosfor v podobě „fosforečnanů“.

Vypouštění fosforu do vody (i když je v obci čistička odpadních vod, nedaří se přesto všechen fosfor zachytit) znamená mimo jiné rozvoj mikroorganismů (např. známé sinice, jejichž přemnožení ve vodě – vodní květ – může ohrozit zdraví člověka tím, že produkují toxické látky. V takových vodách je pravidelně zakazováno koupání).

Používat prací prostředky příznivější životnímu prostředí je tedy projevem rozumu environmentálního i ekonomického.

Pro vaši orientaci hledejte na obalech pracích prostředků slova „bezfosfátové“, anebo „neobsahuje fosfáty“. Více informací naleznete na : www.veronica.cz, sekce „rady pro spotřebitele“

Odpověď: Bobr evropský (Castor fiber) patří do české krajiny odjakživa. Ovšem ve volné přírodě byl odchycen posední bobr 1876 (ještě v letech 1831 až 1863 byli loveni i v Praze).

Koncem 19. století v Evropě zůstalo pouze 5 drobných původních populací bobra.

O 100 let později bylo vynaloženo enormní úsilí o jeho znovuvysazení v oblastech dřívějšího výskytu.

Vyhynutí bobrů ve Slezku není přesně datováno. Ale dobře se jim dařilo na řece Opavě (viz. například Borovníky, osada velice blízko Ostravě a návrší s televizním vysílačem na vrcholu).

Bobři se na severní Moravě znovu objevili objevili v 90. letech a to na Karvinsku.

V roce 1996 byli vysazeni ve vojenské prostoru Libavá.

V roce 1995 a 1996 byli bobři pozorování na řece Lučina ve Slezské Ostravě (ovšem po povodni v roce 1997 zmizeli).

V roce 2004-2005 byly zjištěny známky pobytu bobrů i v Ostravě na Odře, dolním toku řeky Opavy a na Černém potoce. V Ostravě-Koblově žijí dokonce v přímém sousedství se stavbou dálnice D47.

Zpracováno podle „Poodří 2/2005“

Odpověď: Pokud nechcete, aby vaše přeplněná schránka upozorňovala na to, že jste zrovna na dovolené nebo pokud vám prostě vadí plýtvání materiálem na letáky, které stejně nečtete, pak můžete opatřit svou schránku nápisem, že si nepřejete, aby do vaší schránky byly reklamy vhazovány.

Někteří distributoři respektovali přání na schránkách i dříve. Od 1.6. tohoto roku vchází v platnost novela zákona o regulaci reklamy, která tuto možnost uzákoňuje. Paragraf 2 novely (tj. zákona č. 138/2002 Sb.) říká: „Zakazuje se šíření nevyžádané reklamy, pokud vede k výdajům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje.“ Novela se tedy netýká jen reklamních letáků, ale i např. nevyžádaných e-mailů (pokud přesáhnou určitou velikost) nebo faxů. Za porušení může být šiřiteli reklamy uložena pokuta. Novela bohužel vymezuje dvouletou lhůtu pro zakázky uzavřené před jejím vstoupením v platnost. Takové zakázky se mohou řídit podle „staré“ legislativy.
Co dělat, pokud máte schránku označenou, a přesto v ní najdete vhozený leták?

Můžete takový leták zabalit do obálky, přidat dopis, ve kterém vysvětlíte, že máte na schránce napsáno, že si nepřejete dostávat reklamní materiály a že se dne XY přesto tento leták ve vaší schránce objevil. Zároveň požádáte, aby vaše přání letáky nedostávat respektovali. Dopis můžete zaslat zadavateli reklamy nebo šiřiteli (tj. distribuční firmě), ale jména distribučních společností jsou na letácích uvedena jen výjimečně a špatně se po nich pátrá. Rozhodně se nebojte uvést svoji adresu, tak se totiž většinou dočkáte odpovědi, které větší společnosti obvykle zasílají. Často předají váš dopis distribuční firmě a přijde vám odpověď i od ní.

Pokud se situace opakuje, můžete si stěžovat na okresním živnostenském úřadu, který je v tomto případě orgánem dozoru. Úřad může zadavateli uložit opatření k nápravě (tj. povinnost zdržet se dalšího vhazování či dokonce povinnost odebrat vhozené zpět).

Výše uvedené se vztahuje na neadresné reklamní materiály. Jiná situace a postup platí pro reklamy, které přijdou v obálce s vaší adresou. Tady vás chrání zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů (konkrétně § 5 odst. 6). V tomto případě je třeba písemně projevit nesouhlas s využíváním vaší adresy k rozesílkám nejrůznějších nabídek. Takže opět napíšete dopis odesílateli s žádostí o vyřazení vaší adresy z databází pro rozesílky. Vyplatí se poslat dopis doporučeně a nechat si jeho kopii a podací lístek. Pokud Vám přijde od stejného odesílatele dopis znovu, můžete Vaši žádost o vyřazení důrazněji formulovanou poslat znovu (a naše zkušenost je, že po druhé žádosti skutečně dopisy přestaly chodit), nebo se můžete obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů (www.uoou.cz) a požadovat nápravu. Různým odesílatelům adresných reklam je nutné posílat stejný dopis.

Přejeme hodně štěstí a těšíme se na vaše zkušenosti.

Odpověď: V parném létě bezesporu většina z nás ocení osvěžující koupel – někteří dají přednost městskému koupališti, jiní raději upřednostňují koupání v přírodních nádržích, ať už v přehradách nebo rybnících nebo např. v romantických zákoutích zatopených lomů. Druhou skupinu lidí může někdy od koupání odradit nepříjemná skutečnost – vodní květ, jako důsledek tzv. antropogenní eutrofizace.

Není květ jako květ
Eutrofizace je proces obohacování stojatých i tekoucích vod živinami, zejména dusíkem a fosforem. Do určité míry jde o přírodní proces – způsobený hlavně přísunem sloučenin dusíku a fosforu vyluhovaných z půdy a z rozkladu odumřelých vodních organismů –, který za normálních okolností nepředstavuje pro kvalitu vody významný problém. V posledních desetiletích ale dochází k nadměrnému obohacení vod těmito látkami činností člověka (antropogenní eutrofizace) – splachem dusíkatých a fosforečných hnojiv z polí, splaškovými vodami a fekáliemi. Dochází k masovému množení sinic a řas, přičemž je z vody odčerpáván kyslík. Zhoršují se tak podmínky pro život ryb a dalších vodních živočichů a celková kvalita vody – ta zahnívá. Hromadění sinic a řas při hladině se označuje jako vodní květ. Koupání v takové vodě je znemožněno, jelikož sinice produkují nebezpečné toxiny, které můžou vyvolat alergické reakce, ztěžují úpravu vody na pitnou a působí řadu dalších potíží.

Velký podíl fosforu v odpadní (splaškové) vodě má původ v pracích a mycích prostředcích a prostředcích do myček na nádobí. Jeho odstraňování v čistírnách odpadních vod (ČOV) je obtížné, navíc stále nacházíme místa, která nejsou napojena na kanalizační síť a tím se veškerý fosfor dostává přímo do vod. Na vrub pracích prášků může připadat 10 – 20 % celkového znečištění fosforem.

Co můžeme pro čistotu vody udělat my?
Bohaté zkušenosti našich dědů neustále ukazují, že negativním následkům je lépe předcházet než je zpětně a většinou nákladněji „lé- čit“. Jinak řečeno: nejlepší znečištění je to, které vůbec nevznikne.

Je-li problémem velké množství fosforu v pracích prášcích, můžeme používat bezfosfátové. Podobně se to dělá již nějakou dobu ve vyspělé Evropě. Také u nás je nabídka takových prášků dostačující. Jsou-li problémem na dusík bohaté splachy z polí, můžeme dávat přednost biopotravinám a podpořit tak ekologické zemědělství. Ekologičtí zemědělci nepoužívají žádná průmyslová hnojiva a pole tak nejsou přehnojována.


Nabízíme několik alternativ:
• všímat si informací o složení výrobku na obalu
• kupovat prací a mycí prostředky bez fosfátu (fosforečnanů)
• dodržovat doporučené dávkování – prášku zbytečně nepřidávat
• kupovat potraviny v kvalitě BIO


V Moravskoslezském kraji je 31 míst ve volné přírodě určených ke koupání – jedná se např. o štěrkoviště, zatopené lomy, jezera. Jejich kvalitu hlídá Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje, která v pravidelných intervalech provádí měření. Přehled o kvalitě vody v jednotlivých nádržích získáte na webové stránce: www.khsova.cz/kvalita_vody.htm, kde najdete i doporučení týkající se vhodnosti koupání. Hodnoty na internetu ukazují, že kvalita vody se mění - v poslední době se mírně zhoršila -, proto doporučujeme sledovat aktuální data. K tomu, aby se tato situace vyvíjela příznivěji, můžeme přispět i my. To se nám vrátí v podobě čisté vody nejen ke koupání, ale také v nádržích na pitnou vodu, kterou eutrofizace může také postihnout.

Odpověď: DOPORUČUJEME:
•Vybírat hračky s dlouhou životností a vyhýbat se těm na jedno použití. Hračky, stejně jako jakýkoli jiný předmět, musí být vyrobeny a na konci života zlikvidovány. Při těchto činnostech dochází k zátěži prostředí (spotřeba surovin, energie, znečištění). Není proto lhostejné, zda hračka vydrží týden, rok či několik let.
•Dát přednost hračkám z přírodních materiálů. Dnešní děti mají relativně velmi malý přístup k přírodě. Zprostředkujme jim tento vztah alespoň v podobě hraček.
•Vyhnout se hračkám z PVC. Výroba i likvidace PVC představuje značnou zátěž pro životní prostředí. Jako změkčovadla obsahují PVC hračy (např. pískací) zdraví škodlivé ftaláty, které se mohou při olizování či okusování uvolňovat do slin. Tyto hračky často nevyhoví přísným kritériím pro nejmenší děti a proto je na nich uvedeno že jsou vhodné pro děti od tří let (pro starší děti jsou normy na obsah ftalátů méně přísné). Předměty z PVC jsou označeny materiálovou značkou (trojúhelník tvořený šipkami) uprostřed s čslem 3.
•Nekupovat hračky ve zbytečných obalech. Ušetříme tím nejen místo ve svém koši a na skládce, ale také drahocenné suroviny potřebné k výrobě obalových materiálů.
•Kupovat pouze řádně označené výrobky (je uveden výrobce nebo dovozce, příp. věková vhodnost, informace jsou v češtině). Pokud na obalu nenajdeme značku shody tvořenou písmeny CCZ (říká, že výrobek odpovídá českým předpisům a normám), požádáme prodavače o informaci, zda k tomuto výrobku bylo vydáno prohlášení o shodě.
•Kupovat hračky pouze v důvěryhodných prodejnách.